Choroby a škůdci brambor

23. 01. 2023

Strupovitost brambor

Odborně nazývaná „Aktinomycetová obecná strupovitost bramboru“ je běžně se vyskytující choroba, která poškozuje vzhled hlíz. Původcem choroby je aktinomyceta Streptomyces scabies, vyskytující se ve většině půd. Příznaky napadení jsou korkovité strupy pokrývající hlízu, které se v průběhu vegetace zvětšují, přičemž rozlišujeme tři formy strupovitosti podle hloubky a charakteru strupů – strupovitost plochá, vystouplá a hluboká. Pouze třetí forma je z hospodářského hlediska problematická, neboť hlízy lze loupat jen s výraznými ztrátami, navíc díky skutečnosti, že se v hlubokých strupech zadržuje vlhkost, jsou zde ideální podmínky pro rozvoj bakteriální měkké hniloby, brambory lze proto obtížně skladovat.

Zcela zásadní informací je fakt, že NAPADENÁ SADBA NENÍ ZDROJEM INFEKCE DCEŘINÝCH HLÍZ, ale k infekci dochází výhradně z půdy. Hlízy jsou napadány na začátku vegetace při velikosti do 1cm. Strupovitost neovlivňuje výnos.

Ochrana proti obecné strupovitosti je problematická, neboť u nás pro ní neexistují chemické ani biologické přípravky. Jediným účinným způsobem je dostatečná vlhkost pozemků v období nasazování hlíz (období asi tří týdnů od zasazení), kdy k infekci dochází. Výskyt aktinomycet v půdě je nepřímo závislý na její vlhkosti, výrazně stoupá v suchých obdobích. Brambory je vhodné pěstovat spíše v těžších půdách, které na rozdíl od písčitých netrpí přísuškem. Dále není vhodné vápnění pozemků, neboť aktinomycetám vyhovuje PH vyšší než 5,5.

Z hlediska námi dodávané sadby je důležité, že strupovitost je nepřenosná a že se nejedná ani tak o chorobu, jako spíše o důsledek půdních podmínek v době těsně po výsadbě brambor. Proto dodávaná sadba, je-li strupovitá, není na závadu. Zákonné požadavky na sadbu strupovitost připouští, když se strupovitým bramborem rozumí pouze brambor, jehož více než 1/3 povrchu pokrývají strupy – počítáno součtem plochy postižených hlíz! Takových smí být v certifikované sadbě maximálně 5% hmotnostních procent.

 Kořenomorka bramborová (vločkovitost brambor)

Původcem choroby je houba Rhizoctonia solani Kühn, napadající také řadu dalších plodin. Hlavním příznakem této běžné choroby na hlízách jsou shlučená černá houbová vlákna v podobě vloček a nepravidelných povlaků, patrná zejména po umytí hlíz. Hlízy mají často zvrásněnou a zkorkovatělou slupku, jsou drobné a deformované. Při silném napadení se hlízy tvoří nad zemí, zezelenají a jsou snadno napadnutelné plísní bramborovou. Výnos je výrazně nižší, choroba vyvolává také řadu poškození rostlin. Zdrojem infekce jsou sklerocia a mycelium na sadbových hlízách nebo v půdě, kde přežívá několik let.

Ochrana proti kořenomorce se skládá z kombinace pěstitelských opatření a moření hlíz fungicidy. Do těžších půd nevysazujeme náchylné odrůdy, dále je třeba v případě organického hnojení dbát na to, aby zbytky hnojiva byly dokonale rozloženy, neboť se v nich houba snadno množí. Napadení hlíz je méně pravděpodobné při rychlém vzejití, proto je vhodná výsadba narašených nebo naklíčených hlíz do vyhřáté půdy. Sklizeň provádíme co nejdříve, skladujeme na suchých větraných místech, neboť choroba se při vysoké vlhkosti ve skladu rozrůstá a infikuje očka, což je u sadby závažné. Zdroj infekce eliminujeme také mořením, např. přípravkem Dithane DG (moříme nasucho, tj. posypáním hlíz přípravkem).

Nejlepší ochranou je však nákup certifikované sadby. Zákonem je dáno, že sadba smí obsahovat maximálně 5 hmotnostních % hlíz, které mají napadenou více než 1/10 povrchu hlízy. Zpravidla je však zcela zdravá.

 

Virové choroby

Virové choroby jsou v našich geografických podmínkách díky snadnému rozšiřování velmi kontrolované. Jsou způsobeny rostlinnými viry přenosnými sadbou, mechanicky šťávou a hlavně řadou živočišných organismů (mšice atd.). Existuje řada různých kmenů virů, které se projevují zejména na nati (mozaiky, zkadeření, deformace, stáčení listů), výjimečně na hlízách. Hlavní důsledkem napadení brambor je snížení výnosu o 10-80% dle kmene viru.

Veškeré virové choroby jsou přenosné sadbou. Právě proto je nutné k výsadbě používat certifikovanou sadbu, která je na virové choroby sledována nejen pomocí ELISA testů, ale již na poli při polních přehlídkách. Nejvýznamnějším faktorem pro šíření virových chorob jsou nálety mšic. Mšice přenesou choroby a již následující rok po zakoupení sadby se výrazně sníží výnosnost brambor. Kupovat sadbu každý druhý nebo třetí rok se nevyplácí!

Veškerá možná ochrana proti virovým chorobám je prováděna na úrovni sadby, kterou kupujete. Ovlivnit nálety mšic a tím přenášení virů na vašem poli můžete pomocí insekticidů, optimálně pokud působí také na mandelinku (Mospilan 20SP, Nurelle D).

 Plíseň bramborová

Plíseň bramborová je celosvětově nejobávanější chorobou bramboru. Neexistují rezistentní odrůdy, zato řada odrůd je plísni náchylná. Původce choroby, houba Phytophthora infestans, je bohužel velmi přizpůsobivá a postupně se stává rezistentní vůči některým fungicidům.

Všechna opatření vůči chorobě závisí na počasí v dané lokalitě a na odolnosti pěstované odrůdy vůči plísni. Náchylné odrůdy není vhodné pěstovat v uzavřených vlhkých lokalitách s těžkou půdou, na pozemcích v blízkosti vod a lesů a v údolních polohách s malým prouděním vzduchu, kde porosty pomalu osychají. Vegetace by měla být maximálně urychlena předklíčením a včasným sázením do vyhřáté země. Napadení hlíz omezíme vyšší vrstvou půdy nad hlízami a jejím nahrnutím tak, aby dešťová voda nestékala přímo na hlízy.

Zásadním faktorem pro ochranu hlíz je likvidace natě a s tím spojené ukončení vegetace. Obecně se doporučuje likvidace natě v období, kdy je plísní napadeno do 25% natě porostu, obzvláště při předpokládaných intenzivních deštích v těžších půdách, které vodu zadržují. V úvahu je třeba vždy vzít také výnos hlíz a odolnost odrůdy plísni.

Chemická ochrana plísni je možná pomocí celé řady fungicidů, např. Akrobat MZ, Dithane DG, nebo při ekologickém systému pěstování Kuprikol 50 či Champion 50 WP. Ošetřujeme zhruba 5x během vegetace podle meteorologických prognóz a náchylnosti odrůdy, zpravidla každých 7-10 dní, každopádně pak vždy po intenzivních srážkách. Velmi rané odrůdy často plísňovým tlakům uniknou zcela, odrůdy pro dlouhodobé uskladnění je třeba chránit ještě důsledněji. Účinnost fungicidů se v průběhu sezóny snižuje a dosahuje 50-80%. Pokud není ochrana zahájena včas, šíření choroby již nelze zastavit.

Plevele a ochrana brambor vůči nim

Plevele mohou snížit až o polovinu výnos brambor, neboť jim konkurují – nízké natě zastiňují, dále odebírají z půdy živiny a vláhu (často dochází k jejich převaze nad bramborami) a výrazně komplikují sklizeň. Plevelů existuje celá řada a cílem pěstitele musí být minimálně jejich likvidace na takovou míru, kdy jsou plevele bramborám neškodné.

Ochrana proti plevelům pomocí herbicidů je prováděna před vzejitím (cca 3 dny) i po něm. Velmi vhodným přípravkem je Sencor 70 WP, který lze použít v obou případech. V případě velkého zamoření pozemku je možno před zasázením brambor použít k likvidaci plevelů totální herbicid jako Dominator či Roundup, který zlikviduje veškerou vegetaci. Také zařazení meziplodin s krátkou dobou růstu a hustým porostem a kypření půdy před sázením přispívá kladně k eliminaci plevelů. Malé pozemky lze samozřejmě  protrhávat.  Náklady na ničení plevelů se vždy vrátí ve vyšším výnosu.

Ochrana proti mandelince bramborové

Mandelinka je jedním z nejvážnějších škůdců brambor, obzvláště v teplých oblastech, kde vytváří i 2 generace. Škodí larvy i brouci, když žerou kromě listů a stonků i ze země vyčnívající hlízy Vedle brambor napadá i další lilkovité rostliny (rajče, paprika). Na žlutých krovkách má 10 podélných černých proužků, zbytek těla je okrově červený s černými skvrnami na hlavě a štítu. Dospělý brouk  je velký asi 1cm a přezimuje  v půdě v hloubce do 40cm.  Ze země vylézá obvykle v polovině května.

Ochranu proti mandelince řešíme jak mechanickým sběrem, a to převážně v květnu a červnu před kladením vajíček na spodní strany listů, tak chemicky pomocí insekticidů. Postřik provádíme při nižších teplotách (ráno nebo v pozdním odpoledni), při malém napadení stačí ošetřit jen postižená místa či okraje porostů, kde hrozí napadení. Mezi účinné prostředky patří Mospilan 20 SP, Nurelle D nebo např. Calypso 480 SC. Postřik je možno spojit s postřikem proti houbovým chorobám.