Velmi rané

Brambory jsou náročné na zásobování živinami. Při jejich výživě je důležitý obsah živin v půdě, vhodně doplňovaný hnojením a střídáním jednotlivých pěstovaných plodin. Rostlina přijímá živiny v průběhu celé vegetace s největší intenzitou v období květu.

Průmyslová hnojiva jsou aplikována zpravidla v pevné formě granulí nebo prášku rozmetaní na celou plochu. Je třeba dbát na rovnoměrnou aplikaci hnojiv, případné lokální nedostatky nebo přebytky živin se projevují střídáním světle- a tmavozelené barvy. Správnou kombinaci dusíku, draslíku a fosforu zajistí speciální hnojivo na brambory, kde jsou jednotlivé složky namíchány ve správném poměru dle požadavku plodiny, včetně přídavku hořčíku, důležitém především v období vegetace. Nesprávné hnojení a nadbytek dusíku může mít za následek zhoršení vnitřní kvality hlíz, v kombinaci s nešetrnou manipulací s hlízami až šednutí dužniny. Vysoké dávky dusíku se také projeví nižším obsahem sušiny a škrobu v hlízách a ve zhoršené chuti po uvaření.

To je potřeba vzít v úvahu také při použití stájových hnojů. Chlévský hnůj aplikujeme zásadně na podzim, kejdu skotu a prasat a kvalitní kompost naopak na jaře před založením porostu. Vhodně lze využít k dodání živin a k správné aktivaci půdy i zeleného hnojení, doporučovány jsou meziplodiny jako svazenka, hořčice atd. řádně přihnojované dusíkem.

Vysoký obsah hnojiv sice zajistí vyšší výnos, ale negativně se projeví na kvalitě a chuti hlíz.

Naklíčené brambory sázíme do půdy vyhřáté na minimálně 6°C, nenaklíčené do půdy o teplotě nad 8°C, přičemž platí, čím vyšší teplota, tím rychlejší růst. Pozor na teploty pod -1°C, kdy zmrzne nať. Optimální teplota pro růst brambor je mezi 20-25°C, v noci o 5°C nižší. Brambory vyžadují kyprou a provzdušněnou půdu, nejlépe lehčí nebo středně těžkou s propustnou spodinou, s PH 5,5-6,5. Brambory nesázíme na příliš svažitých pozemcích, neboť zde dochází k vodní erozi. Krájení sadby provádíme jen u větších hlíz a to podélně, krájíme však pouze zdravé jedince (u necertifikované sadby to nelze zaručit a riskujeme rozšíření chorob).  Před zasázením je třeba vyčkat zahojení (zaschnutí) řezných ran. Narašení dosáhneme probuzením brambor při teplotě až 20°C po dobu pěti dnů a následném uložení do teploty nad 8°C, vhodné je sázet brambory s klíčky do 5mm, kdy nehrozí jejich olámání. Při předkličování je vhodné brát v úvahu fakt, že světlo brzdí růst klíčků. Pro nejrychlejší dobu vzrůstu natě necháváme narůst klíčky do velikosti až 30mm (proces trvá 4-6 týdnů) při vysoké relativní vlhkosti. Brambory lze nechat zakořenit i v lískách se substrátem, se kterým se posléze přesadí tak,  aby se nepoškodily kořínky ani klíčky. Brambory sázíme do hrůbků do půdy prokypřené minimálně do 20 cm, vyhřáté a nezamokřené. Meziřádková vzdálenost je obvykle 75 cm, odstupy v řádku zhruba poloviční, hlízy sázíme tak, aby byly zahrnuty alespoň 1-2 cm ornice.

V tomto článku se dozvíte více o chorobách a škůdcích brambor:

Strupovitost brambor

Kořenomorka bramborová (vločkovitost brambor)

Virové choroby

Plíseň bramborová

Plevele a ochrana brambor vůči nim

Ochrana proti mandelince bramborové

Sadbu dodáváme v balení 25 a 10kg ve stupni množení B, což je sadba určená k vypěstování konzumních brambor. Mezi zákonné požadavky na sadbu patří mj. (viz. Vyhláška č. 384/2006Sb):

• · sadba nesmí být mořena proti klíčení,
• · velikost sadby se stanovuje tříděním na čtvercových sítech o minimálním rozměru 25x25mm a maximálním rozměru 60x60mm, přičemž maximální rozdíl velikosti sít v rámci jedné partie je 25mm (v praxi musí brambor propadnout čtvercem o základně horní hranice třídění (námi dodávaná sadba má horní hranici 50 nebo 55mm – viz. návěska). Velikost se rozumí příčný průměr, brambor může být teoreticky dlouhý jako rohlík. S velikostí hlízy se obvykle zvětšuje počet stonků, které je schopna hlíza vyprodukovat, naopak u menších je jejich nasazení menší, ale vypěstované hlízy mají větší velikost,
• · menších a větších brambor než odpovídajících deklarovanému třídění smí být vždy max. 3 hmotnostní %,
• · a řada dalších sledovaných při mechanickém rozboru před expedicí a při řadě testů během vegetace a krátce po ní státními orgány a osobami jimi pověřenými.

Dodávaná sadba musí být řádně označena tzv. návěskou, což je úřední potvrzení, že je sadba certifikovaná. Úřední návěska obsahuje důležité údaje, podle kterých lze dohledat veškeré kontrolní testy i pole, na kterých byly brambory i všechny předcházející generace vypěstovány. Dozvíme se z ní botanický název druhu, název odrůdy, generaci šlechtění, číslo partie, hmotnost balení, velikost třídění, měsíc a rok balení, označení země výroby, číslo návěsky, jméno dodavatele, případně druh chemického ošetření (moření) a použitý přípravek. V případě malého balení (10kg a méně) nemusí být návěska číslovaná a na originálním číslovaném tiskopise (modrý obdélník o velikosti cca. 10x15cm).

Dle ranosti rozlišujeme brambory:
· velmi rané s dobou vegetace do 90 dní, pěstované zpravidla pro okamžitou spotřebu, s dynamickým nárůstem hlíz,
· rané (90-110 dní), vhodné jak k přímému konzumu, tak k uskladnění,
· polorané (110-130 dní), vhodné k dlouhodobému uskladnění,
· polopozdní až pozdní (nad 130 dní), obvykle průmyslové odrůdy.
Převážně mezi ranými a poloranými odrůdami se vyskytují ty nejkvalitnější. Výběr odrůdy však musí zahrnovat všechny aspekty. Velmi rané brambory uniknou řadě polních chorob už jen proto, že jsou v té době sklizeny. Kdo by se také netěšil na chuť těch pravých lahodných nejranějších brambor!

Rozlišujeme 4 základní varné typy brambor:
· A: brambory pevné a lojovité, vhodné k přípravě salátů a k přímému konzumu uvařené,
· B: brambory univerzální, středně pevné, ideální k přímému konzumu uvařené,
· C: brambory měkké a moučnaté, určené k přípravě bramborového těsta a kaší,
· D: brambory silně moučnaté, používané jen pro průmyslové užití,
a vzájemné mezistupně.